19.-22. den - Labuan Bajo & Komodo park a okolí

A je to tady … Výlet plný očekávání je tu. Chceme na Komody, vidět varany. Odjezd Uberem na letiště. Dostali jsme se na cenu 130 tisíc rupií. Přitom i náš domácí nabízel odvoz za 200 tisíc. Jen jako obvykle, mám mlčet o tom, že jedu s Uberem :). Cesta trvala dlouho, byla dost zácpa.

Bez problémů jsme přistáli na pidiletiště v Labuan Bajo na západě ostrova Flores. Ostrov nabízí spoustu překrásných míst, v našem omezeném čase jsme se však rozhodli pouze pro 2 denní výlet lodí po blízkém okolí.
Nejprve však místním taksi do městečka - 60 tisíc fixní cena, je to jenom 3 km, ale takový hic, že se nám fakt nechce a tak jedem taksikem. Ubytování máme v Centro hostelu - jedna velká místnost s cca 30 - 40 postelema, dvoupatrové palandy, relativně málo místa, pohodlné matrace a relativně velká postel. I docela čisto. Okolo to však vypadá pěkně hnusně a smrdí to po vajíčkách :). Páje není nejlíp, takže si rovnou lehá a já du řešit, s kým že to pojedeme zítra na 2 denní výlet. Protože končí ramadán, tak to není jen tak. Řada posádek neplánuje odjezd, ale i díky hostelu nacházíme jednu - co vypadá ok a 750 tisíc za osobu - to je rozumná cena. Jedna z těch nižších. Nechám si ukázat loď, vypadá jako všechny ostatní kocábky v přístavu. Samozřejmě kromě krásných jachet co jsou dále od břehu, ale o těch si můžeme nechat zdát :).

Pája se stále kurýruje a tak vyrážím na večeři s bandou Belgičanů, kteří zrovna přijeli z Lomboku po 4 denní plavbě. Obsadili jsme jednu restauraci. Postupně se přidávali další a další lidé z toho výletu - na té lodi bylo totiž celkem 45 cestovatelů, kteří se za 4 dny docela zpřátelili. Po chvíli to vypadalo, jak pořádná hospoda a obsluha restaurace nevěřícně koukala - počítám, že tolik lidi tam nikdy neměli :). Na jídlo se taky čekalo přes hodinu.

Takže jdeme spát, kolem 4 standardně začíná hulákat místní mešita/minaret, v 7:00 vstáváme - Pája už se cítí dobře, takže výlet má zelenou. Rychle se nasnídáme a jdeme k agentuře, kde máme být v 7:30. No nakonec odjíždíme v 10:00, nejprve se čeká na kapitána, až se vrátí z ranní modlitby, pak zase něco ladí na motoru. Pak začne foukat vítr a loď se vleče kupředu rychlostí 10kmh. Takže místo slibovaných 2 hodin na první zastávku jsou to hodiny 3. Loď vypadá všelijak, ale dá sa :). Posádku tvoří kapitán (neřekne za 2 dny ani slovo) a 2 pomocníci - oba jsou v pohodě a komunikativní. Naše posádka - pasažeři byla kromě nás s Pájou: Francouz Pierre se 2 segrama, Belgičanka Justine, Holanďan Dion a 4 Amíci Warren, Monica, Rachel a Katie.

Plavba je sice pomalá, ale stále je na co se dívat - všude okolo jsou totiž krásné ostrovy, hory a zátoky.

plavba ostrovy

První zastávka je ostrov Rinca. Hlavním lákadlem jsou samozřejmě komočtí varani alias Komodo Dragons. Celý výlet byl takový rozporuplný, na jednu stranu úžasná příroda, na druhou stranu se tady Indonésie ukazuje ve světle, které nás slušně řečeno sralo :). Na Rince se platilo vstupné - bylo dost vysoké, 312 tisíc za osobu. Cena byla vyšší než obvykle, protože byla neděle /svátek/. Dostali jsme celkem asi 5 papírků - vstup, daň, poplatek z pozorování zvířat, poplatek za chození po ostrově, poplatek za dýchání vzduchu, poplatek…už si ani nepamatuju za co všechno :). K tomu je samozřejmě třeba ještě zaplatit povinného průvodce. Každopádně šikovně stále zvedají cenu a zkrátili platnost ze 3 dnů na 1 den.

Ujal se nás docela příjemný chlapík a začal nás provádět - okolo pokladny se pohybovala hromada zvířat a Pája byla v sedmém nebi. Už po cestě k pokladně viděla velkou lasturu zévy:

zeva

Lezce (taková obojživelná ryba - Periophthalmus sp.)

lezci

červené krabíky s jedním klepetem (ti byli fakt hustí :)), Pája dohledala, že česky se jmenují houslisté :). (pro hnidopichy latinsky - Uca coarctata)

krabici

Sambaři ostrovní a makaci dlouhoocasí.

No a samozřejmě pak jsme narazili i na draky. Shromaždovali se u kuchyně - za nás tam zrovna byli 2.

drak a paja

Fotka s Pájou draka tak povzdbudila, že se začal hýbat a syčet.

drak 1

Ale po chvíli ho to přestalo bavit :)

drak 2

Pokračovali jsme dále po ostrově, viděli jsme ještě 2 malé. Bohužel víc jsme jich už neviděli, ani žádného velkého macka. Dospělí jedince dorůstají až do 3 metrů a to už je pořádná potvora. Není radno si s něma zahrávat, mají hubu plnou nebezpečných bakterií. Jsou schopni tak ulovit klidně i zvíře jejich velikosti či větší - prostě kousnou a počkají pár týdnů (v případě třeba velkého buvola), až ho schvátí nemoci.

Prošli jsme se ještě na pěknou vyhlídku

vyhled na zatoku

a vyrazili k lodi a že teda plujeme na další lokalitu - ostrov Komodo. Asi po půl hodině jsme si připomněli, jak nás tu chtějí nasrat. Pomocník kapitána nám vysvětlil, že Komody nestihnem. Pluli jsme tedy k Pinky beach - kterou bychom snad stihnou měli, kde je výborné šnorchlování.

Pláž vypadala moc pěkně, velezkušený kapitán ale loď zapíchnul zádí na korálu …a byla to taková sranda, že asi hodinu to vypadalo, že se lodˇpřevrátí. Nebezpečné to nebylo, vody tam moc nebylo a na břeh to bylo kousek - ale věci co máme s sebou, by vodu neměly rády - například zrcadlovka a tak. Takže šnorchlování jsme si moc neužili a západ slunce také moc ne. Jeli jsme dál a zakotvili v nějaké zátoce. Ale zase jsme se velmi rychle spřátelili s ostatníma cestujícíma. Moře bylo neskutečně klidné, jak na jezeře a samozřejmě obloha byla narvaná hvězdami. Chvíli jsme hráli karty. Čekal jsme, že příjdou s něčím jako naše prší atd. Hráli jsme jinou hru, stejně triviální, ale jméno už si nepamatuju :).

Je třeba trošku ignorovat drobné nepohodlí - všechno je vlhké, my jsme od soli..ale dali nám matrace a tenkou deku, tak jsme zalehli a šli spát.

Ráno jsem se sám vzbudil tak půl hodiny před východem, pohled to byl překrásný.

vychod na lodi

Chvíli po východu jsme měli další skvělý zážitek, pár desítek metrů od lodi prolétlo obrovské hejno (správně prý kolonie) kaloňů sundských. Ještě že žerou ovoce a nepijou lidskou krev!

kaloni leti

Ráno jsme směřovali po předchozí domluvě na Komodo, zkusíme je ukecat, ať nám uznají včerejší lístky. Bohužel v pokladně seděl tradiční uředník. Ać jsem mu situaci velmi jasně vysvětlil, snažil jsem se v něm vzbudit trošku soucit, tak nás hezky vyignoroval a chtěl stejnou částku jako jsme platili na Rinca. "Naštěstí" průvodce nám řekl, že šance, že uvidíme draky je cca 20% a tak jsme se na to teda společně vyprdli a uředníkovi jsme slušně řekli, co si o nich myslíme.

Dále jsme pluli na ostrov Padar. Využili jsme krásného počasi a sedli jsme si na střechu lodi :)

tymovka

Na ostrově Padar byla plánována krátká procházka. Byla to nádhera, krásné kopce, zátoky a ty barvy.

padar

Další zastávka byla neméně zajímavá - nazývá se Manta Point. Ano, je to proto, že se tam vyskytují manty. Měli jsme štěstí a 2 manty jsme viděli - je to krásný zážitek. Vypadá to jako kdyby levitovali. Kromě toho hromadu rybiček a dokonce i malého žraloka..ten byl ale torpédo a zmizel dřív, než jsem ho vyfotil.

manty

koraly a rybicky

koraly a radim

Po dalších cca 2 hodinách plavby jsme dorazili na poslední zastávku - ostrov Kanawa. Francouzi nás zde opustili - jednu noc zde přespali. Což mimochodem není vůbec špatný nápad, kdybychom neměli zpáteční letenku, tak bychom to asi také zvážili. Šnorchlování okolo ostrůvku bylo také zážitek, další hromady rybiček všech možných barev a tvarů. Navíc jsme zde viděli veliké barevné hvězdice uzlovité (Protoreaster nodosus) a sytě modré hvězdice (Linckia laevigata).

hvezdice

A hlavně jsme našli Nema (Amphiprion ocellaris)

nemo

A pak i Doris (Paracanthurus hepatus), která se ale ztratila než jsme ji stihli vyfotit.

Zahlédli jsme i trnuchu asi modroskvrnnou, která se v těchto vodách vyskytuje a dokonce i perutýna, který se plácal u hladiny kousek od mola. Takže to tu celkem žije i nebezpečnýma potvůrkama v moři nejenom na souši :)

Po cca hodině jsme tedy nechali Pierra se sestrama na ostrově a vypluli zpět do Labuan Bajo. Společně se ostatníma jsme pak šli na společnou večeři a ráno další den jsme v klidu odletěli zpět na Bali.