30-38. Kuala Lumpur, Taman Negara a Palau Tioman

Přiletěli jsme o 15 minut dříve, tak jsme si říkali -výborně, dostanem se na hotel rozumně. No, tak to jsme se spletli. Čekali jsme asi 40 minut ve frontě na imigračním - spousta místních lemplů ve vyparáděných uniformách seděla a koukala, byly otevřené jenom 3 přepážky. Chlapíci se rozhodně nepřetrhli.

Ale tak aspoň jsme se začli bavit s 2 borcama z Jihoafrické republiky - jeli taky do centra, tak jsme spolu objednali (Uber). Uberem jsme jeli cca hodinu (bylo už po 11 večerní, provoz nebyl). Cena celkem byla 80 ringitů (1 ringit je necelých 6 korun). Takže my jsme zaplatili krásných 40 ringitů a byli jsme na hotelu.
Ano - v Kuala Lumpur (KL) jsou dost levné hotely, takže po všelijakých ubytováních v Indonésii, jsme teď spali v normálním pěkném hotelu za cca 600 kč na noc :). Hotel jsme vybrali podle ceny a místa - dalo se dojít k Petronas tower i do Čínské čtvrti. Navíc jsme měli dokonce i okno s výhledem (za příplatek) .

vyhled z okna hotelu

Ráno jsme moc nespěchali, po snídani na hotelu jsme si objednali ubera a jeli se podívat na Batu Cave. Budhistický chrám zajímavý tím, že je v jeskyni. U vstupu je veliká socha a po mnoha schodech člověk dojde k jeskyni s malým chrámem.

batua cave chram

Po cestě potkáte hromadu opic, tyto byly ale téměr vychované a moc neotravovaly.

batu cave opice

Hned vedle je i jeskyně - Dark cave, vstupné stálo 35 ringitů - vypadala zajímavě a tak jsme si počkali půl hodinky a šli na exkurzi. Průvodce byl vtipný a fajn, jeskyně je skutečně dost tmavá, v určítých místech je tma i naprostá tma. Je narvaná netopýrama - jednak těma, co žerou hmyz a pak i těma co žerou ovoce (kaloněma). Ovocožrouti žijou v části, kde je aspoň trošku šero, protože využívají zrak. Hmyzožrouti světlo nepotřebují, mají echolokaci. Kromě těchto je v jeskyni hromada hodně unikátního hmyzu a pak samozřejmě i jeskynní útvary - co zde bylo dost specifické kromě různých "rampouchů", tak byla i veliká stěna - ta vzniká samozřejmě stejně jako ostatní stalagnity atd - velmi pomalým "kameněním vody obsahujicí…. Tyto útvary však vznikají tak, že voda pomalu prosakuje ze zdi, nikoliv ze stropu. Z fotky není patrné, že celý útvar ma na výšku třeba 10 metrů a je teda dost masivní.

krasová zeď

jeskynni hmyzaci

Na konci jeskyně (nebo spíš kam až vedla exkurze) byla průrva, kterou krásně prosvítalo světlo.

konec jeskyne

Zpátky jsme jeli opět uberem, skočili jsme na hotel pro stativ a vyrazili směr Petronas Tower. Po cestě jsme si dali oběd a pokračovali přes KLCC walkway - nadzemní místy klimatizovaný chodník. Došli jsme tak až do parku, u kterého se nachází hlavní dominanta Kuala Lumpůrské skyliny - Petronas Tower. Park je moc pěkný, má dokonce i tartanovou běžeckou dráhu - pro ty kterým nevadí vlhkost a teplota kolem 30°C.

park před petronas towers

Pokračovali jsme do nákupáku, u Petronas Towers jsme si potvrdili, že lístky jsou již samozřejmě vyprodané a tak jsme šli na doporučení jednoho cestovatele v Indonesii na západ slunce na Heli Bar Lounge. V KL je řada barů na mrakodrapech (sky bary). Tento má být rozumně drahý s fajn výhledem. Nejlepší výhled na skylinue je v jiném hotelu, ale tam to stojí zbytečně moc a hlavně nedovolí fotit se stativem, takže by to byly uplně vyhozené peníze. Vyjeli jsme tedy nahoru do Heli Bar Lounge, koupili jsme si 2 drinky (každý za 30 ringitů (cca 180 kč) a vyšli nahoru na helipad :).

heli bar 1

heli bar 2

Aby chození nebylo málo, tak jsme zas vyrazili zpátky k Petronas Tower, tentokrát kvůli focení nočních fotek :)

petronas v noci

petronas v noci 2

Zpátky na hotel a pěkně uvanení jsme šli spát.

Ráno po snídani jsme se sbalili a vyrazili do nedalekého China Townu - jednak na trh, zas něco vyhandlovat :)…a pak i na oběd. Dali jsme si vyhlášené nudle.

nudle cinske KL

Po prve za 5 týdnů v Asii jsme k jídlu dostali hůlky :).

Během jídla jsme objednali ubera, hned po jídle nasedli, vyzvedli bagáž a jeli na autobusák - abychom to s těsnou rezervou stihli. Autobus směr Jerantut odjížděl kolem poledne. Autobusák nic moc, ale rozdíly oproti Indonésii jsou dost výrazné - jednak lístek jsme měli koupený s předstihem online (easybook.com), nemuseli jsme se handrkovat s žádnou mafií na autobusáku, autobus byl krásný, klimatizovaný a měl dokonce USB nabíjecí zásuvku.

Jerantut pro nás byl přestupní zastávka, kde jsme jednu noc přespali (v nejhnusnějším hostelu, co jsme zatím potkali - Greenleaf Hostel-nedoporučujeme :) a ráno jsme jeli autobusem do Kuala Tahan - vesnice hned vedle národního parku Taman Negara (což v překladu znamená národní park :)). Tento park má být jeden z nejstarších deštných pralesů na světě a díky své obří rozloze je stále plný všelijaké zvěře - tygrů, slonů, tapírů, panterů atd atd….zvěř je samozřejmě opět hlavně díky té rozloze úplně jinde, než turisté :).

Původně jsme chtěli do parku jet lodí - což trvá déle než autobusem, je to dražší, ale zase zajímavější. Ranní loď ale kvůli malému počtu turistům zrušili a čekat na odpolední by byla ztráta času, takže jsme jeli prvním autobusem v 8:00 ráno.

Ubytování v Kuala Tahan bylo výrazně hezčí - což bylo dobře, protože jsme zde plánovali spát 2 noci. Ubytování jsme našli přes Agodu (Teresek View Motel). Na bookingu moc ubytování nebylo.

Hned jak jsme mohli, jsme si dali oběd u řeky a pak se přes ni nechali převést do parku samotného (1 ringit za osobu).

přes reku do TN

A došli k návštěvnickému centru. Zaplatili jsme velmi nízké vstupné (1 ringit za osobu, 5 ringitů za povolení fotit), dostali jsme krásnou mapu a od rangera jsme si potvrdili plán na odpoledne. Mimochodem další velký rozdíl proti Indonésii, kde turisty přece jen vidí hlavně jako chodící peněženku, tady jsme takový pocit měli neměli.
V krásném teploučku a vlhkoučku jsme vyrazili na nejprofláklejší okruh - po vybudovaném chodníku jsme šli k Canopy Walk. Stezka vybudovaná v korunách stromů. Po nějaké půl hodince jsme tam došli, zaplatili vstupné 5 ringitů a vyšli nahorů. Mimochodem už řádně zpocení :). Výška je to pořádná - místy až k 60 metrům. Rozhodně zajímavý zážitek :).

canopy walk

Po projítí stezky jsme se museli vrátit na její začátek a pokračovali jsme dále ke kopci jménem Teresek. Bylo to tak 100 výškových metrů, ale v tom počasí jsme se potili jak v sauně :). Výhled z vršku byl ok, po cestě jsme se mohli kochat bujným porostem, velkýma mravencama …ale kupodivu zatím žádní komáři a ani žádné pijavice :). Asi hlavně proto, že až nahoru vede ten umělý chodník. Cestou zpátky jsme to vzali na radu rangera trošku jinak - vzali jsme to stezkou skrz džungli. Tady jsme už konečně nějakou tu pijavičku potkali :). Naštěstí uhlídatelné množství…ale stejně jsem 2 chytil jak už sosají :).

prochazka dzungli

Po cca půl hodince jsme dorazili opět na vystavěný chodník a nakonec jsme završili cca 9km dlouhý okruh zpátky u návštěvníckého centra. Spěchali jsme do hostelu a hlavně do sprchy :). Skočili jsme na večeři do jedné z restaurací na řece a na večer si objednali noční procházku džunglí s průvodcem. Pája se těšila, co za potvůrky nám večer ukáže. Vyráželi jsme v 8:20 - tedy už za tmy. Průvodce jsme měli sami pro sebe - mladý chlapík, studuje hmyzologii - byl fakt super. Dokonce uměl i pár slovíček česky - pozor, klouže to :)).

Les byl v noci plný života. Byl mnohem hlučnější než přes den. Kvákalo tam spoustu žab, cikády vrzaly jak o život. Za světla baterky jsme okukovali kdejaký list, strom, větvičku. Většině pavouků ve světle svítila očka, takže byli vidět na dálku. Při UV světle zase v norách svítili štíři. Potkali jsme toho z říše hmyzu opravdu mnoho. Ze savců jsme viděli akorát veverku, byl skoro úplněk a hlavně bylo okolo nás hodně jiných skupin, které dělaly hluk. Na větší savce to chce mít vážně kliku.
Co že jsme tedy viděli kromě pavouků,štírů a veverky… Spícího ptáčka,nějakého malého hada vysoko v koruně stromu. Mnohonožky, stonožky, housenky, cvrčky, strašilky, světlušky, cikády. S pár věcmi jsme dosud nikdy nesetkali, ale zážitek to byl pěkný.

hmyz 1

hmyz 2

Vrátili jsme se a potkali 2 Čechy - Adama a Terezu. Povídali jsme si kde byli oni, kde jsme byli my a domluvili jsme se, že další den večer skočíme na večeři.

Ráno jsme vyrazili brzo do džungle, šli jsme asi hodinu podel jedné říčky, spousta bahna, o něco víc pijavic a hodně teplo :). Viděli jsme opičáky vysoko ve větvích, řadu ptáků. Směřovali jsme ke stanivišti, na kterém se dají, pokud máte velké štěstí, pozorovat větší zvířata :). Po hodině jsme potkali Němčoura co odtamtud šel, nic tam neviděl a tak jsme to radši otočili - cesta byla dost bahnitá. Došli jsme zpátky, dali si sprchu, pozdní snídani a domluvili si dost drahou ( 160 ringitů) vyjížďku na lodi ke kaskádám Lata Berkoh - z nějakého důvodu jsou populární, z fotek vypadaly dost nudně, ale byla to vyjížďka na lodi, kterou jsme si chtěli zažít.

V 11:30 jsme nasedali na loď
lodicka

První zastávka byla u velíkého stromu. Tyto stromy jsou po sekvojích druhý největší druh na světě. Dorůstají až 80m. Nevím jak vysoký byl tento, ale pořádně :).

velky strom

Cesta utíkala rychle, motorý člun frčel přes 20kmh. Většinou byla řeka dost klidná, sem tam nějaká ta peřej. Porost okolo řeky byl o poznání bujnější než například na Vltavě :).

jizda po rece

Za celkem cca 30-40 minut jsme byli u kaskád. Vyklopili nás na plážičce, ze které se šlo 15 minut k samotným kaskádám - v zásadě takové větší peřeje.

kaskady lata berkoh

Vrátili jsme se a vyrazili lodí zpátky.

Večer jsme šli spolu s Adamem a Terkou na večeři, dlouho jsme si povídali. Pak jsme šli spát a ráno vyrazili autobusem přes Jerantut do Mersingu. Cesta zabrala skoro celý den. V Mersingu jsme přespali a další den ráno jsme šli na loď na ostov Tioman. Naše odpočinková destinace. Kde se budeme flákat 4 celé dny :).

První loď v 8:00 byla zrušena, takže jsme jeli až v 10:30. Nákup lístků byl trošku veselejší - nejprve je třeba koupit lístek, p otom u dalších 2 okýnek zaplatit poplatek za vstup do parku a pak do vstup do rezervace, potom s lístkem provést checkin a pak už stači jen počkat ve frontě a nalodit se :). Zvládli jsme to a kolem 1 jsme byli na ostrově Tioman.

Ostrov má několik vesnic - my jsme spali v té hlavní - Tekek. Měli jsme dobře umístěné ubytování - kousek od přístavu, kousek od krásné pláže, hned vedle obchodu a pár restaurací.

4 dny na ostrově lze shrnout dost jednoduše:

1 šnorchlování (primárně já :)

snorchlovacky

snorchlovacky 2

snorchlovacky 3

2 chození po pláži a hledání mušlí (primárně Pája)

plaze tioman

3 jeden den jsme si půjčili kolo a dojeli kam se dalo směrem na sever i na jih :)

4 na večeři jsme jeli mořské potvory (za podstatně více peněz než v Indonésii, ale stále výrazně méně než u nás :)). Například za humra jsme platili 50 ringitů (cca 300 kč), za trnuchu 20 ringitů (120kč), za squida kolem 15 ringitů atd.

vecere tioman 1

vecere tioman 2

vecere tioman 3

5 poslední den jsme si zaplatili i výlet lodí za 100 ringitů za osobu. Objeli jsme 5 šnorchlovacích spotů a vesnici na severu, kde jsme měli oběd. Bohužel počasí bylo zrovna horší, ale co se dalo dělat. Na moři to dost házelo a sluníčko vůbec nevykouklo. Přesto to byl zážitek a šnorchlovačky to byly velmi hezké.

Pátý den ráno jsme pouze dobalili batohy a vyrazili na loď zpátky do Mersingu. Měla jet v 9:00, reálně jsme ale vyrazili až kolem 9:30, do Mersingu jsme dojeli až těsně před polednem. Dali jsme si dobrý oběd v Indické restauraci po cestě na autobusák a krásně jsme stihli koupit lístek na autobus v 12:45. Autobus ale měl malinko zpoždění a tak jsme vyjeli až v 13:30. Jeli jsme směr Johor Bahru - kde opustíme Malajsii a vstoupíme na poslední 2 dny do Singapuru.